Právě kvete
Miltonie
(Miltonia hybr.)
Tyto stránky vznikly za finanční podpory Ministerstva životního prostředí České republiky a města Tábor
Akce v botanické zahradě
Kouzelné rostliny - orchideje, masožravé rostliny a další krásky ze světa rostlin, 9. - 13. 9. 2010, 9 - 17 hod. více zde
Den zvířat v botanické zahradě, 10 - 16 hod.
Podzim v zahradě říjen - listopad 2010
Naši sponzoři a partneři
www.darwin.cz
www.biofaktory.cz
Město Tábor
Záchrana počítačových dat www.zachrana-dat.cz
Masožravé rostliny - série článků o těchto zajímavých rostlinách
Poohlédnutí za 1. výstavou masožravých rostlin
Po úspěšné první výstavě kvetoucích orchidejí, která proběhla v červenci 2009, se v botanické zahradě Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy v Táboře v září minulého roku poprvé konala také velmi zajímavá výstava masožravých rostlin. Množstvím vystavovaných rostlin se pravděpodobně jednalo o největší výstavu, která se kdy na území Jihočeského kraje uskutečnila. Návštěvníci výstavy tak měli možnost spatřit téměř 70 druhů těchto zajímavých rostlin z celkem 15 rodů, u nichž funguje obrácenost potravního řetězce, kdy běžně v přírodě konzumují živočichové rostliny. U masožravých rostlin je to naopak. Kořistí masožravých rostlin se stává nejenom drobný hmyz a vodní plankton, ale ve větších pastech některých masožravých rostlin může uvíznout i myš, žába, ještěrka nebo ptáček. Proto je nesprávný někdy používaný pojem hmyzožravé rostliny. I když převážnou složkou potravy těchto rostlin tvoří hmyz, správně se jedná o rostliny masožravé. V botanické zahradě, která je druhou nejstarší v České republice a jedinou v Jihočeském kraji, byly při výstavě rozděleny masožravé rostliny z vlastní sbírky botanické zahrady i rostliny zapůjčené ze soukromých sbírek ve dvou skleníkách celkem do 15 částí podle rodů. Každý rod byl označen informační cedulí se základními informacemi o daném rodu. Se základními informacemi o masožravých rostlinách se návštěvník střetával po celé trase obou skleníků. Hned při vstupu do prvního ze skleníků spatřili návštěvníci v jezírku, kde jsou chovány severoamerické želvy nádherné, ukázku rodu špirlic (Sarracenia). Nejdelší pasti některých vystavovaných špirlic dosahovaly výšky až jednoho metru. Květ špirlice nachové (Sarracenia purpurea) Past špirlice Past špirlice nachové (Sarracenia purpurea) Nedaleko, vedle severoamerických špirlic, bylo vystaveno 6 rodů dalších masožravých rostlin. Prvním z nich byly zástupci rodu heliamfora (Heliamphora), rostoucí původem ve venezuelských stolových horách. Vedle nich byly umístěny darlingtonie (Darlingtonia) rostoucí endemiticky na pobřeží Pacifiku v USA. Darlingtonie si pro svůj vzhled pastí získaly přezdívku „kobří lilie“. Oblasti amerických kontinentů ještě doplnily pasti asi pro veřejnost nejzajímavější a nejatraktivnější „masožravky“ mucholapky podivné (Dionaea muscipula). Jedná se o masožravou rostlinu, u které je při pozorování asi nejlépe vidět uchvácení kořisti rychlým pohybem a jak mnozí říkají, je to masožravka, na které se to na rozdíl od jiných rostlin hned pozná. Past masožravé mucholapky podivné (Dionaea muscipula) Sevření pasti mucholapky podivné je pro kořist smrtelné. Ulovený hmyz se již z této pasti nedostane. Z oblastí Amerického kontinentu se návštěvník v mžiku přenesl do Austrálie, odkud pochází další z vystavovaných rodů – láčkovice australská (Cephalotus folicularis). Pasti této ve sbírkách ještě docela vzácné masožravé rostliny připomínají v menším pasti nepříbuzných láčkovek. Pasti vzácné láčkovice australské (Cephalotus folicularis) V malém akváriu, umístěném mezi rostlinami, si spokojeně plavala další masožravka – aldrovanda měchýřkatá (Aldrovanda vesiculosa), která se vyskytuje i na našem území. Vedle této vodní krásky byly umístěny bublinatky (Utricularia), z nichž ty vodní umístěné v akváriích byly po dobu výstavy pravidelně přikrmovány planktonem naloveným z venkovního jezírka v areálu botanické zahrady. Některé zemní (terestrické) bublinatky vynikají zejména svými krásnými květy. Zajímavý je však i systém lapání kořisti, který si ale popíšeme v některém z příštích článků.
Po prodrání se částečnou džunglí první části pokračovala výstava v dalším ze skleníků. Hned za jeho vstupem se každý ocitl v sevření přibližně 30 láčkovek, jejichž věčně nenasytné pasti hrozivě visely dolů a čekaly na neopatrnou kořist, kterou v našich podmínkách tvoří nejrůznější hmyz. Pozorný návštěvník tak spatřil v některých pastech láčkovek zejména komáry, drobné mušky, ale též vosy, které si do malého pralesa skleníků uvnitř centra Tábora také našly cestu.
Past masožravé láčkovky
Pasti láčkovky (foto Lenka Kubelová)
Masožravé láčkovky se nacházely vedle sbírky broméliovitých rostlin. Mezi ně patří například atraktivní tilandsie nebo ananas. I mezi nemasožravými broméliemi se nachází jedlíci, u kterých se masožravost vyvinula. Patří mezi ně katopsis (Catopsis) nebo brochínie (Brocchinia). I tyto rostliny nemohly na výstavě chybět. Velkou část zaujímaly krásné rosnatky pocházející ze všech koutů světa. Byly rozděleny do šesti ekologických skupin a z každé skupiny zde bylo několik zástupců. Rosnatky svým třpytivým lepem na jednotlivých pastech lákaly velké množství hmyzu, který se nakonec proti své vůli stejně stal kořistí těchto masožravek. Velký zájem upoutaly tzv. trpasličí rosnatky, jejichž velikost často nedosahuje ani
Maximální velikost některých trpasličích rosnatek.
Za rosnatkami byla umístěna zajímavá a vzácná roridula, neboli chejlava (Rorridula), která sice neobsahuje enzymy typické pro masožravé rostliny, ale dokáže hmyz lovit. Pochází z oblastí kolem Kapského města. Na silně lepkavé listy se úspěšně přilepí každá i větší moucha. Absence trávicích enzymů však této rostlině neumožňuje uspořádat lákavou hostinu. Naštěstí v přírodě s těmito rostlinami žijí zvláštní ploštice, které se po lepkavých listech bez problémů pohybují. Tyto ploštice se přilepeným hmyzem živí a teprve jejich trus, který ulpí na listech roriduly, slouží jako hnojivo pro samotnou rostlinu.
Roridula s uloveným hmyzem.
Z oblastí Portugalska, Španělska, Gibraltaru a Maroka pochází další z masožravých rostlin, která na výstavě nesměla chybět. Jedná se o rosnolist lusitanský (Drosophyllum lusitanicum), jehož lepkavé listy (pasti) se v záři slunce krásně třpytí a lákají tak svou kořist.
Rosnolist lusitanský (Drosophyllum lusitanicum)
Pro mnohé návštěvníky výstavy se velkým překvapením stala expozice masožravých rostlin České republiky. K vidění zde totiž bylo 11 zástupců z celkových 13 druhů masožravých rostlin rostoucích na území České republiky. Povědomí o masožravkách rostoucích u nás je doposud malé a výstava přispěla významně i k rozšíření obzoru mnoha lidí právě v této oblasti. V České republice rostou i 2 masožravé tučnice (a jeden jejich kříženec) s krásným a snadno zapamatovatelným latinským jménem Pinguicula. Tučnice z oblastí zejména Ameriky tak plynule navázaly na české masožravky. Třpytivý lep na jejich pastech opět lákal množství hmyzu. Oblíbenou a dobře viditelnou kořistí těchto krásně kvetoucích masožravek byli v rámci výstavy zejména komáři.
Masožravé tučnice (Pinguicula)
Masožravé tučnice (Pinguicula gigantea)
Květ tučnice (Pinguicula ´Tina´)
Květ tučnice (Pinguicula ´Wesser´)
Poslední z vystavených exponátů byl nenápadný zástupce rodu genlisea (Genlisea). Zástupce několika rodů se sice nepodařilo na výstavu zajistit, ale návštěvník se s nimi setkal alespoň na informačních cedulích. Jednalo se o byblidy (Byblis), velmi vzácný trifid štítnatý (Triphyophyllum peltatum) a měchýřnatku (Polypompholyx).
Nové nápady a zejména zkušenosti z první výstavy masožravých rostlin v botanické zahradě v Táboře budou inspirací pro uspořádání další výstavy těchto zajímavých a krásných rostlin v tomto roce. Věřím, že si na některou z připravovaných výstav najdete cestu. Již počátkem května zahájí sérii výstav Tilandsie a další broméliovité rostliny, na konci května to budou Kvetoucí kaktusy a další sukulentní rostliny, na konci června a v počátkem července očekávaná Výstava orchidejí, na konci srpna a počátkem září již zmiňovaná Výstava masožravých rostlin a na podzim připravujeme další zajímavé akce. Více informací o botanické zahradě a připravovaných akcích najdete na našich stránkách.
Radoslav Kacerovský, vedoucí botanické zahrady
Všechna práva vyhrazena